Požadavky z hlediska zákona č. 99/2019 Sb.

Zákon o přístupnosti. Pro instituce a vládní organizace je tento zákon závazný. Pro ostatní majitele webů jde pouze o doporučení, aby byl jejich prostor snadno dostupný i jiný než zdravým návštěvníkům.

Zákon ukládá pouze zveřejnění prohlášení o přístupnosti (umístěno jako obvykle v patičce) a řízení se jím. Nepřímo to podle rešerše ostatních webů (např. MŠMT) znamená podřízení se dalším vyhláškám a směrnicím (č.1, §5). To zajišťuje směrnice EU 2016/2102, která ale také neobsahuje konkrétní povinnosti a odkazuje se v č.6, §1 pouze na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012. Ta se odkazuje na budoucí harmonizované normy, které byly vydány teprve v roce 2018 a jsou k dispozici jako „EN 301 549 V2.1.2 (2018-08) Požadavky na přístupnost výrobků a služeb v oblasti IKT“ Ministerstva vnitra.

Princip č. 1: Vnímatelnost

1.1 Textové alternativy

Opatřete veškerý netextový obsah textovými alternativami, které je možné podle potřeby převést do jiných formátů jako například zvětšené písmo, Braillovo bodové písmo, fonetický přepis či zjednodušený jazyk.

1.2 Multimediální prvky závisející na čase

Obsah prezentovaný pouze prostřednictvím předtočeného videa je opatřen buď alternativou pro multimediální prvek závisející na čase, nebo zvukovou stopou poskytující ekvivalentní informaci pro obsah, který je pouze v předtočeném videu.

Každý předtočený audio obsah, který je součástí synchronizovaného multimediálního prvku, je opatřen titulky. Výjimku tvoří případ, kdy je tento multimediální prvek multimediální alternativou textu a jako takový je také řádně označen.

1.3 Přizpůsobitelné

Vytvořte obsah, který lze prezentovat více způsoby (např. zjednodušený vzhled), aniž by přitom došlo ke ztrátě informací či narušení struktury. Informace, strukturu a vzájemné vztahy sdělované prezentací lze programově určit nebo jsou dostupné ve formě textu.

Jestliže má pořadí informací, v němž jsou prezentovány, vliv na jejich srozumitelnost, může být správné pořadí, v němž mají být informace čteny, programově určeno. Pokyny, jak chápat obsah a jak s ním správně zacházet, nezávisí výhradně na vlastnostech založených na smyslovém vnímání, které jednotlivé komponenty mají (např. tvar, velikost, optické umístění orientace či zvuk).

Obsah neomezuje způsob zobrazení nebo nevyžaduje operaci na jednu orientaci zobrazení, například na výšku nebo šířku, pokud není nezbytná konkrétní orientace zobrazení.

1.4 Rozlišitelné

Usnadněte uživatelům slyšet a vidět obsah a odlište popředí od pozadí. Barva není používána jako jediný vizuální prostředek, sloužící k poskytnutí určité informace, k indikování určité akce, k vyjádření požadavku na odezvu či k odlišení určitého vizuálního prvku.

Jestliže se na internetové stránce automaticky spustí přehrávání audia na delší dobu než tři sekundy, je k dispozici mechanismus, který umožní audio pozastavit či zcela zastavit nebo je k dispozici mechanismus, který umožní ovládat hlasitost nezávisle na celkové hlasitosti systému.

Vizuální podoba textu a textu ve formě obrázku má kontrastní poměr minimálně 4,5:1. Výjimku tvoří následující případy:

• Texty psané velkým písmem: Texty psané velkým písmem či texty tohoto typu prezentované ve formě obrázku mají kontrastní poměr minimálně 3:1.

• Texty, které se náhodou staly součástí prezentace a nejsou pro ni relevantní: texty nebo texty ve formě obrázku, které jsou součástí neaktivního prvku uživatelského rozhraní, texty mající pouze dekorativní účel, texty, které nejsou viditelné žádnému uživateli nebo texty, které jsou součástí obrázku, s nímž významově nesouvisí, nemusí splňovat žádné požadavky týkající se kontrastu.

• Logotypy: Text, který je součástí loga nebo názvu firmy či produktu, nepodléhá žádným požadavkům na minimální kontrast.

S výjimkou titulků a textů ve formě obrázků může být text zvětšen bez použití asistivních technologií až o 200%, aniž by došlo ke ztrátě obsahu či porušení funkčnosti.

Jestliže technologie, které byly použity, umožňují vizuální znázornění, pak se doporučuje raději použít textový formát než text ve formě obrázku. Neplatí pro logotypy.

Vizuální zobrazení následujících prvků má kontrastní poměr alespoň 3:1 vůči sousedním barvám:

• Komponenty uživatelského rozhraní: Vizuální informace, které se používají k označení stavů a hranic prvků uživatelského rozhraní, s výjimkou neaktivních prvků, nebo pokud vzhled určuje přístupový prostředek (user agent) a neupravuje ho autor.

• Grafické objekty: Části grafiky potřebné k porozumění obsahu, s výjimkou případů, kdy je konkrétní grafická prezentace důležitá pro vyjádření informace.

Pokud se v obsahu implementovaném pomocí značkovacích jazyků, které podporují následující vlastnosti stylu textu, nastaví všechny následující funkce a nezmění se žádná jiná vlastnost stylu, nedojde ke ztrátě obsahu ani funkčnosti:

• Výška řádku (řádkování) minimálně na 1,5 násobek velikosti písma⁏

• Rozteč mezi odstavci minimálně na dvojnásobek velikosti písma⁏

• Rozteč písma (sledování) minimálně na 0,12 násobek velikosti písma⁏

• Rozteč mezi slovy minimálně na 0,16 násobek velikosti písma.

Pokud nastavení a následné odsunutí kurzoru myši, nebo přesun fokusu klávesnice zobrazí další obsah, který se poté skryje, pak platí následující:

• Možnost skrýt: K dispozici je mechanismus pro skrytí dodatečného obsahu bez přesunu kurzoru nebo fokusu klávesnice, pokud dodatečný obsah neinformuje o vstupní chybě nebo nezakrývá či nenahradí jiný obsah;

• Možnost zobrazení při přechodu myši: Jestliže kurzor myši může spustit zobrazení dalšího obsahu, pak je kurzor myši možné přesunout na dodatečný obsah, aniž by tento obsah zmizel.

• Nepřerušený: Dodatečný obsah zůstane viditelný, dokud se neodstraní spouštěcí prvek ve formě kurzoru myši nebo fokusu klávesnice, dokud ho uživatel neskryje nebo pokud již nejsou jeho informace platné.

Princip č. 2: Ovladatelnost

2.1 Přístupnost z klávesnice

Všechny funkce obsahu je možné ovládat přes rozhraní klávesnice, aniž by bylo nutné jednotlivé stisky kláves zvláště časovat, výjimku tvoří případ, kdy vstup dané funkce reaguje na způsob pohybu při zadávání a jeho průběh.

2.2 Dostatek času

Pro každý časový limit, který je nastaven obsahem, platí alespoň jeden z následujících bodů:

• Možnost vypnutí: Uživatel má možnost vypnout časový limit dříve, než se s ním setká;

• Možnost nastavení: Uživatel má možnost časový limit nastavit dříve, než se s ním setká, v rozmezí alespoň desetkrát větším než je standardní nastavení limitu;

• Možnost prodloužení: Uživatel obdrží varování dříve, než časový limit vyprší a získá minimálně 20 sekund na prodloužení časového limitu za použití jednoduché akce (např. stisknutím mezerníku). Uživateli je dána možnost prodloužit časový limit alespoň desetkrát; nebo

• Výjimka pro reálný čas: Časový limit je nutnou součástí události probíhající v reálném čase (např. aukce) a není možné poskytnout jinou alternativu pro časový limit;

• Výjimka, kdy má časové omezení zásadní význam: Časový limit má zásadní význam pro danou činnost a jeho prodloužením by byl význam činnosti znehodnocen;

• Výjimka pro limit delší než 20 hodin: Časový limit je delší než 20 hodin.

Pro všechny informace, které se pohybují, blikají, rolují nebo se automaticky aktualizují, platí všechny následující skutečnosti:

• Přesouvání, blikání, rolování: Pro každý pohybující se, blikající či rolující obsah, který se: (1) spouští automaticky, (2) objevuje na delší dobu než 5 sekund, (3) zobrazuje paralelně s jiným obsahem, existuje mechanismus, který umožňuje uživateli zvolit pauzu, zastavení nebo skrytí těchto informací. Výjimku tvoří případ, kdy má pohyb, blikání nebo rolování zásadní význam pro činnost, jejíž je součástí;

• Automatické aktualizování: Pro každý automaticky se aktualizující obsah, který se (1) spouští automaticky, (2) zobrazuje paralelně s jiným obsahem, existuje mechanismus, kterým uživatel může pozastavit, zastavit, skrýt nebo ovládat frekvenci aktualizace. Výjimku tvoří případ, kdy má automatické aktualizování zásadní význam pro činnost, jejíž je součástí.

2.3 Záchvaty a fyzické reakce

Vynechejte z prezentace takové prvky, u nichž je známo, že mohou vyvolat záchvat.

Internetové stránky neobsahují žádné prvky, které by blikaly více než třikrát za sekundu, nebo by tento záblesk byl pod běžným prahem obecně stanoveným pro záblesk a pod prahem stanoveným pro červený záblesk.

2.4 Snadná navigace

Uživatel má k dispozici mechanismus, který umožňuje přeskočit bloky obsahu, které se opakovaně objevují na více internetových stránkách.

Internetové stránky mají titulek, který popisuje jejich téma nebo účel.

Je-li možné procházet internetovou stránku postupně a navigační sekvence ovlivňují význam nebo funkčnost obsahu, pak získávají prvky fokus v pořadí, které zachovává smysl a funkčnost.

Účel každého odkazu může být určen pouze ze samotného textu odkazu nebo z textu odkazu spolu s jeho programově určeným kontextem. Výjimku tvoří případ, kdy je účel odkazu pro uživatele obecně nejednoznačný.

Uživatel má k dispozici více než jeden způsob, jak mezi stránkami internetové prezentace nalézt konkrétní požadovanou internetovou stránku. Výjimku tvoří případ, kdy je tato stránka výsledkem určitého procesu nebo slouží k jeho vykonání.

Nadpisy a popisky odpovídají svému účelu nebo tématu.

Každé uživatelské rozhraní ovládané pomocí klávesnice nabízí režim provozu, v němž je viditelný indikátor fokusu klávesnice.

2.5 Vstupní metody

Všechny funkce, které se obsluhují vícečetnými gesty nebo gesty založenými na trase, je možné ovládat jednobodovým gestem bez gesta založeného na trase, pokud není vícečetné gesto nebo gesto založené na trase zásadní.

Pro funkci, kterou lze ovládat pomocí jednobodového gesta, platí alespoň jedna z následujících podmínek:

• Žádná událost stisknutí (DOWN): K provedení jakékoliv části funkce se nepoužívá žádná událost stisknutí ukazatele;

• Možnost zrušit nebo vrátit zpět: Funkce je dokončena po události uvolnění ukazatele (UP) a k dispozici je mechanismus pro přerušení funkce před dokončením nebo pro zrušení funkce po dokončení;

• Zvrácení události uvolnění (UP): Událost uvolnění ukazatele (UP) zvrátí jakýkoliv výsledek předchozí události stisknutí (DOWN);

• Zásadní: Dokončení funkce v události stisknutí (DOWN) je zásadní.

V prvcích uživatelského rozhraní s popisky, které obsahují text nebo text ve formě obrázků, obsahuje název text, který je zobrazen vizuálně. Nejlepší praxí je mít text popisku na začátku názvu.

Funkce, kterou lze ovládat pohybem zařízení nebo pohybem ze strany uživatele, může být také ovládána prvky uživatelského rozhraní a reakce na pohyb může být zablokována, aby se zabránilo náhodnému spuštění.

Velikost cíle pro vstupy ukazatele je nejméně 44 x 44 CSS pixelů, s výjimkou následujících případů:

• Ekvivalent: Cíl je k dostupný prostřednictvím ekvivalentního odkazu nebo ovládacího prvku na stejné stránce, která má nejméně 44 x 44 CSS pixelů;

• Vložený: Cíl se nachází ve větě nebo v textovém bloku;

• Ovládání uživatelského agenta: Velikost cíle určuje přístupový prostředek a autor ji nemění;

• Zásadní: Zvláštní zobrazení cíle je pro poskytování informací zásadní.

Princip č. 3: Srozumitelnost

Třetím principem je srozumitelnost. Jeho cílem je zajistit, aby informace a ovládání uživatelského rozhraní byly pro uživatele srozumitelné. Princip obsahuje tři pravidla, která se zabývají čitelností textového obsahu, intuitivním ovládáním a pomocí při zadávání dat.

3.1 Čitelné

Výchozí jazyk (= řeč, nikoli programovací) každé internetové stránky lze programově určit. (stačí html lang)

Jazyk (= řeč, nikoli programovací) každé pasáže nebo fráze v obsahu může být programově určen. Výjimku tvoří vlastní jména, technické termíny, slova neurčitého jazykového původu a zavedené fráze nebo slova mající význam v rámci svého nejbližšího kontextu.

3.2 Intuitivní

Když na libovolný prvek uživatelského rozhraní přejde fokus, nezpůsobí to změnu kontextu.

Změna nastavení libovolného prvku uživatelského rozhraní ze strany uživatele automaticky nezpůsobuje změnu kontextu, pokud uživatel nebyl informován o změně před použitím daného prvku.

Navigační mechanismy, které se opakují na více internetových stránkách v rámci internetové prezentace, se při každém zobrazení vyskytují ve stejném relativním pořadí, pokud uživatel neprovede změnu zobrazení.

Prvky, které mají stejnou funkci v rámci internetové prezentace, mají jednotnou identifikaci.

3.3 Pomoc při zadávání

Pokud se automaticky zjistí chyba při zadávání vstupu, označí se chybová položka a chyba je popsána uživateli v textu.

Je-li vyžadován vstup uživatele, má uživatel k dispozici popisky nebo pokyny.

Pokud se automaticky zjistí chyba při zadávání a jsou známé návrhy na její opravení, jsou tyto návrhy poskytnuty uživateli. Výjimku tvoří případ, kdy je takový postup v rozporu s bezpečností nebo účelem obsahu.

V případě internetových stránek, z nichž vyplývají právní důsledky nebo finanční transakce pro uživatele, a které upravují nebo umožňují odstraňování údajů kontrolovatelných uživatelem v systémech pro ukládání dat nebo odesílání testovacích odpovědí uživatele, platí alespoň jedna z těchto podmínek:

1. Zrušitelnost: Akce uživatele lze vrátit zpět.

2. Kontrola údajů: Údaje zadané uživatelem se zkontrolují z hlediska chyb zadávání a uživateli je poskytnuta možnost chyby opravit.

3. Potvrzení: Před dokončením zadávání je k dispozici mechanismus pro kontrolu, potvrzení a opravu údajů.

Princip č. 4: Stabilita

Čtvrtým a současně posledním principem je stabilita. Jeho cílem je zajistit, aby byl obsah dostatečně stabilní a mohl tak být spolehlivě interpretován širokou škálou přístupných zařízení včetně asistivních technologií. Poslední princip obsahuje pouze jedno pravidlo, jež je zaměřeno na zajištění kompatibility.

4.1 Kompatibilní

Snažte se o maximální kompatibilitu se současnými i budoucími přístupovými zařízeními včetně asistivních technologií.

Prvky, které jsou součástí obsahu, mají při použití značkovacích jazyků úplné značky pro začátek a konec, prvky jsou zanořovány podle jejich specifikací, prvky neobsahují duplicitní atributy a všechny identifikátory jsou jedinečné, s výjimkou případů, kdy tyto vlastnosti povoluje jejich specifikace.

U všech prvků uživatelského rozhraní (jako jsou mimo jiné prvky formuláře, odkazů a prvky generované skripty) je možné programově určit název a funkci. Stavy, vlastnosti a hodnoty, které mohou být nastaveny uživatelem, mohou být programově nastaveny a oznamování změn v těchto položkách je k dispozici pro přístupové prostředky včetně asistivních technologií. Poznámka: Toto kritérium úspěšnosti je určeno hlavně pro autory internetových stránek, kteří vyvíjejí nebo skriptují vlastní prvky uživatelského rozhraní. Například ovládací prvky ve standardním HTML již splňují toto kritérium, pokud jsou používány ve shodě se svou specifikací.

V obsahu implementovaném pomocí značkovacích jazyků mohou být stavové zprávy programově určovány pomocí role nebo vlastností, které mohou být uživateli prezentovány asistivními technologiemi, aniž by stavová zpráva získala fokus.